Při pronájmu bytu se služby nejčastěji hradí dvěma způsoby. Buď nájemce platí všechny zálohy pronajímateli, který následně zajišťuje úhrady dodavatelům a provádí vyúčtování, nebo si nájemce přepisuje některé služby, zejména energie a internet, přímo na sebe a ostatní služby spojené s provozem domu hradí prostřednictvím pronajímatele. Pronajímatel a nájemce si mohou ve smlouvě dohodnout, které služby bude vlastník zajišťovat.
Pokud taková dohoda neexistuje, platí zákonná úprava. Mezi běžné služby patří zejména dodávka vody, vytápění, odvoz odpadu, úklid a osvětlení společných prostor, příjem rozhlasového a televizního vysílání, provoz komínů nebo výtahu. Pronajímatel má právo požadovat zálohy na služby. Protože se náklady v čase mění podle cen energií nebo rozhodnutí SVJ, není vhodné pevně stanovovat jejich výši na celé období nájmu. Praktickým řešením je navázat výši záloh na aktuální předpis SVJ nebo družstva a každou změnu nájemci včas písemně oznámit.
Po skončení zúčtovacího období musí pronajímatel nájemci doručit vyúčtování služeb nejpozději do čtyř měsíců. Včasné předání je důležité také proto, že nájemce může proti vyúčtování podat námitky, které bývají časově omezeny. Pokud pronajímatel nekomunikuje nebo vyúčtování nepředá, nemůže se nájemce zpravidla obrátit přímo na SVJ nebo správce domu. Podle zákona je totiž poskytovatelem služeb vůči nájemci vždy vlastník bytu a pouze vůči němu může nájemce uplatňovat svá práva související se zálohami, vyúčtováním nebo nahlížením do podkladů.
Pro případy dlouhodobé nepřítomnosti pronajímatele je vhodné předem sjednat plnou moc, která nájemci umožní získat potřebné informace přímo od SVJ nebo správce domu. Takové řešení pomáhá předcházet zbytečným komplikacím a sporům.
